![]() |
Požadavky nových koncepcí učení – prostor pro získávání zkušenostíNáročné úkoly pro malé a střední podnikySituace v malých podnicích je ovlivněna těmito faktory: na jednu stranu musejí tyto podniky pružně reagovat na vývoj trhu a co nejpohotověji rozpoznávat trendy, což znamená nutnost vyvíjet nové výrobky a služby, hledat další trhy, soutěžit s konkurenčními firmami a zavádět virtuální organizační, pracovní a učební struktury; na druhou stranu musejí svým zaměstnancům nabízet určitou sociální jistotu, aby zajistily kontinuitu pracovních vztahů a udržely si kvalifikované pracovníky.Předpokladem pro zvládnutí těchto úkolů je, aby výkonní i řadoví pracovníci pociťovali možnosti vlastního rozvoje i rozvoje podniku a vzdělávání v procesu změny. Pro jednotlivé zaměstnance to znamená:
Pro podnik to znamená:
Požadavky nových koncepcí učeníTyto vývojové směry a úkoly si žádají nové formy učení, které by měly zavádět do praxe komplexní režimy vyučování a učení s vymezováním praktických problémů, propagovat samostatnost a organizování učení samotným pracovníkem, klást větší důraz na učení ve skupinkách, zajišťovat co nejširší rozšiřování osvojených schopností jejich uplatňováním při jiných učebních procesech a také učební proces hodnotit a poskytovat i získávat zpětnou vazbu.Takové způsoby vyučování či učení nabývají na zvláštním významu tam, kde je zásadním požadavkem učení, jehož organizaci i tempo určuje sama učící se osoba. Orientace na nabídku se mění v orientaci na poptávku. Tradiční metody didaktiky se však stále soustředí jen na homogenní cílové skupiny, obdobné učební předpoklady a shodné výsledky učení, a zajímají se tedy jen o uniformní učební proces. Konstruktivismus naopak zdůrazňuje spíše předchozí vzdělání a zkušenosti jednotlivců. Z pohledu konstruktivismu nelze znalosti „předat“, ale musejí být vybudovány (konstruovány) z osobní zkušenosti s konkrétními situacemi, neboť pouze znalosti, které jsou zasazeny do stávajícího systému znalostí jednotlivce, jsou věděním v pravém slova smyslu. V souladu s tímto se mění i základní úloha žáků a vyučujících. Vyučující jen vytvářejí podmínky pro to, aby si žáci mohli učení samostatně organizovat. Konstruktivistické teorie se tedy zabývají učením, které je založeno na případových studiích a řešení problémů v reálných situacích. Rozvoj silných stránekV prostředí, které se vyvíjí podle výše uvedených trendů, se novými a dalšími směry musí přeorientovat také odborné vzdělávání pracovníků. Musí zaměstnance připravovat na změnu a podporovat je v rozvoji jejich profesního směřování.Úkol vymezit kompetence a definovat jejich rozvoj v rámci pracovního procesu spočívá na odborném počátečním a dalším vzdělávání. Kompetence se více než kvalifikace získávají odborným studiem. Patří mezi ně schopnosti, dovednosti, metody, znalosti, zkušenosti, postoje, potřeby a hodnoty, které jednotlivec během života získává, rozvíjí a uplatňuje v praxi. Kompetence se vážou k jednotlivci a jeho schopnosti jednat odpovědně. Kompetence lze určovat ze dvou pohledů: podle situace (strana pracovních požadavků) a podle osoby (strana lidských zdrojů). Rozlišujeme kompetence základní a kompetence adaptační. Lidské zdroje jednotlivce jsou základními kompetencemi. Jsou to schopnosti a dovednosti, které jednotlivec do určitého stupně ovládá a bezchybně používá. Základní kompetence mají pro zaměstnance tři významné funkce:
Pouhé základní kompetence v kombinaci s určitou odbornou kvalifikací tedy pro praktickou profesní činnost nestačí. Je nutné doplnit je kompetencí adaptační. Touto kompetencí se míní připravenost a schopnost reagovat na rozmanité a proměnlivé požadavky na kvalifikaci a schopnost navazovat přitom na předchozí praxi. Adaptační kompetenci lze využívat na třech rovinách: sociální, institucionálně-organizační a odborné. Sociální rovina se týká interakčních procesů a míní se jí schopnost interakce s neznámými lidmi uvnitř podniku i mimo něj, např. navazování kontaktů a komunikace se zákazníky, i v podmínkách, které se neustále mění. Na organizační rovině se touto kompetencí rozumí schopnost vyznat se v organizaci (podniku) a umět se v ní s jistotou pohybovat. To tedy zahrnuje poznání příslušného systému hodnot a norem a jejich posouzení a koordinaci s předchozími zkušenostmi. Adaptační kompetence na odborné úrovni znamená schopnost uplatňovat odborné znalosti a dovednosti osvojené v jiných životních nebo pracovních situacích. Prostor pro získávání zkušeností
Adaptační kompetenci lze nejlépe získat v určitých situacích. Zaměstnancům by tedy při dalším odborném vzdělávání měly být nabídnuty vhodné situace pro získávání zkušeností, aby se tato jejich kompetence zvýšila. |